B-tým | 01.07.2014

Kamil Řezníček: Díky hernímu projevu jsme soupeře přehrávali

Půlsezónu na lavičce divizního týmu - a také nedávno zrušené juniorky - má za sebou trenér Kamil Řezníček, který přebral divizní celek během zimní přestávky. V obsáhlém rozhovoru nechal nahlédnou na druhou polovinou soutěže, ve které jeho svěřenci obsadili v konečné tabulce 13. místo.

K týmu jste nastoupil v zimní přestávce, takže nemůžete hodnotit celou sezonu. Přebíral jste ho na osmé příčce s cílem nemít starosti se záchranou. Nakonec místo vylepšení se situace béčka ještě zhoršila…

Na úvod je třeba si trochu připomenout a nastínit fakta tak, aby bylo jasné, jakou úlohu ve sportovní struktuře našeho klubu, měl plnit rezervní tým. Prioritou bylo zejména působení našeho A mužstva ve FNL, divizní B tým mimo jiné plnil jakou si servisní funkci, neboť hráči, kteří se potřebovali rozehrát po zranění či dohnat určité zápasové zatížení nastupovali za náš B tým. Dále jsme měli v kádru velice mladé hráče, kteří v dospělé kategorii dosud moc neodehráli a tyto jsme se snažili připravit na přechod z dorosteneckého na dospělý fotbal a samozřejmě, že kluci sbírali zkušenosti. Další podstatným faktem bylo to, že kádr B mužstva tvořili stejní hráči jako juniorský tým, který hrál paralelně velice náročnou soutěž Juniorskou ligu. Samozřejmě, že jsme si před startem divize stanovili nějaké plány, ale ty brzy vzaly za své, neboť na konci zimní přípravy mužstvo na poslední chvíli opustili zkušení hráči. Před kluky musím smeknout, že jsme odehráli s jedním kádrem dvě soutěže a to, že jsme si nesplnili nějaký předsezónní cíl, není vůbec důležité. Myslím si naopak, že to jak se sezóna vyvíjela, nás může jen a jen posílit, neboť vše jsme si museli sami vydřít a nikdo nám nedal nic zadarmo. Rovněž to, že jsme do poslední chvíle hráli o záchranu, kterou jsme zvládli, může naše mladé hráče psychicky zocelit.

Rezerva má kádr na to hrát minimálně v horní polovině tabulky. Vy jste přitom skončili jedinou příčku nad těmi sestupovými. To asi není dobrá vizitka klubu, hráčů a možná i trenéra. Co vy na to?

Za určitých okolností by to tak mohlo být, ale naše úloha byla opravdu velice specifická a nelze to porovnávat s ostatními týmy, které se soustředí pouze na jednu soutěž. Pro nás je daleko důležitější vychovávat si svoje hráče a rovněž dobrý herní projev mužstva, než to kolikátí skončíme v tabulce. Podívejte se i na to, kolik našich hráčů hraje v týmech našich konkurentů. To může být třeba naše dobrá klubová vizitka. Samozřejmě tím nechci říct, že nás naše umístění těší. Bohužel sezóna se vyvinula takto a my se z toho pokusíme pro další ročník poučit.

V mnoha - možná ve většině - utkání sice byli soupeři minimálně vyrovnaným partnerem, přesto body zoufale chyběly…
To souvisí s tím, že naši hráči jsou ještě mladí a nemají v dospělém fotbale moc odehráno. Kluci prošli naší mládežnickou základnou, mají kvalitní základ, je v nich určitý potenciál a proto si zaslouží, aby se s nimi pracovalo a dostali šanci, ale musíme být trpěliví. Počtem odehraných zápasů a poctivým přístupem k tréninkovému procesu jejich výkonnost určitě poroste a tím ruku v ruce přijdou i výsledky. To, že jdeme dobrou cestou, ukazuje náš herní projev, neboť jak jste naznačil, v mnoha zápasech jsme byli herně lepší než naši soupeři a to i v těch, které jsme prohráli.

Divize už je soutěž, kde se ukazuje, jak jsou důležité zkušenosti, což pochopitelně mladící mít nemohou. Jakou toto hrálo roli?
Divize je soutěž, která je hlavně o zkušenostech, ale na to se nechceme vymlouvat. Naše mužstvo nebylo vůbec špatné, naše výkony ovlivnily faktory, které jsem již shora popsal, ale při troše štěstí jsme mohli být v tabulce výše. Vždyť se jen podívejte, jaké jsou bodové odstupy mezi týmy na 13. a 7. místě, jsou to 3 body. Takže z tohoto pohledu je konečné umístění trochu zavádějící a v tuto chvíli to pro nás není opravdu důležité.

A vlastně jste v ní sbíral zkušenosti i vy. Takže s nadsázkou se dá říci, že každé nějaké rozhodnutí bylo první…

Pokud se týká mých osobních zkušeností, tak jako hráč jsem v divizi odehrál dost zápasů abych věděl, co tato soutěž obnáší. Když budeme brát v potaz moje trenérské zkušenosti, tak v této soutěži jsem působil sice poprvé, ale nemyslím si, že to mělo nějaký větší vliv. Každý trenér má svůj osobitý styl a nějakým způsobem se vyvíjí, tak to bylo i u mne. Tento půl rok byl pro mne samozřejmě velice poučný.

Jistě, shodneme na tom, že specifikem juniorek je to, že nemají ustálenou sestavu na každý zápas jako jiné týmy v soutěži. Navíc u FK to byl extrém v tom, že jste mohli vyměnit klidně i jedenáct hráčů…

Samozřejmě, že i tento fakt hraje velice podstatnou úlohu, neboť jsme ani v jednom utkání nenastoupili ve stejném složení, ale to vyplývá z naší role. Na druhou stranu je třeba říct, že jsme vždy poskládali mužstvo tak, abychom byli konkurence schopní, ale někdy opravdu trochu spolupráce vázla a kluci neměli zažité týmové automatismy a to jak v ofenzivní, tak defenzivní činnosti.  

Dalším specifikem je to, že se rezervy musejí ohlížet na první tým…

Takto to máme v klubu nastavené a já jsem velice rád, že spolupráce s trenéry A mužstva byla bezproblémová. Vždy jsme se na všem domluvili a rovněž hráči, kteří si chodili do rezervy plnit svoje povinnosti, k tomu přistoupili zodpovědně. I za toto bych chtěl trenérům našeho prvního mužstva i hráčům poděkovat.

Na druhou stranu - áčko si s velkým předstihem zajistilo záchranu a tak mohlo doplňovat váš kádr…

To je sice pravda, ale takto jsme to neměli nastavené. Důležité bylo, aby A tým hrál co nejlépe a pokud možno i co nejvýše. Pro nás bylo podstatné, že se hráčům vyhýbala nějaká vážnější zranění a proto jsme mohli využívat kluky ze širšího kádru prvního mužstva.

Přesto mám pocit, že když se tak stalo, nezachránili to kolikrát ani kluci z prvního týmu…

Tak to si nemyslím, pro působení v divizi byly výkony hráčů prvního mužstva velice důležité, rovněž kluci vyloženě z B mužstva také přispěli výrazně svými výkony. Vždy jsme se snažili prezentovat a vystupovat jako tým a nerozlišovali jsme, jestli je někdo v danou chvíli z A nebo B týmu. Každý musel na hřišti odvést maximum a v případě, že by tomu tak nebylo, takový hráč by nehrál. Trochu mne jen mrzí, že jsme nemohli dříve zařadit dorazové dorostence ročník 1995 z U-19, neboť tito nám v závěru soutěže dost výrazně pomohli.

Určíme někde narazíme na Juniorskou ligu tak něco k ní. Nestálo týmy hodně sil hrát paralelně divizi a Juniorskou ligu?
Jak jsem již uvedl, kádr pro divizi a Juniorskou ligu tvořili stejní hráči a nikdo si nedovede představit, čím si kluci museli projít. Za půlrok jsme odehráli více zápasu než ostatní za celý rok. To mělo rovněž velký vliv i na tréninkový proces, neboť v běžném klubu se hráči připravují na jeden vrchol týdne v podobě mistrovského utkání a my jsme museli řešit dva, ve dvou po sobě jdoucích dnech. A to už vůbec nezmiňuji fakt, že někteří hráči museli odehrát oba dva. Rovněž tím, že se Juniorská liga hrála v pondělí, měli jsme rovněž narušený týdenní tréninkový cyklus. A do toho přišly i čtvrteční dohrávky. Myslím, že na kluky toho bylo opravdu hodně.

Jaký vůbec měla přínos pro klub a vlastně i význam? Přišlo mi, že to nebylo kloudné ani na jedné frontě, že se síly tříštily…
Za klub nemůžu mluvit, to je dotaz spíše pro někoho jiného, ale pro hráče obrovská zkušenost. Juniorská liga má dle mého mínění velikou úroveň a kvalitu. Ve většině ligových klubů funguje juniorka na profesionální úrovni, hráči mají profesionální smlouvy, starají se pouze o fotbal a kolikrát proti nám nastoupili i známí ligoví fotbalisti.

Zpět k divizi. Inkasovali jste téměř 60 branek (na jaře 36), což určitě není dobrá vizitka týmu. Příčiny? Vstřelili jste jich sice 50, ale na počet šancí to pomalu měla být stovka :-) Proč takové množství zahozeným příležitostí. Někdy opravdu až neskutečných…

Poměr inkasovaných a vstřelených máme negativní a vše vyplývá zejména ze zkušeností. Nemá cenu se tímto více zabývat, je třeba se z toho poučit. Tím mám na mysli zejména proměňování brankových příležitostí, neboť je pravdou, že v zápasech jsme neměli problém si šance připravit, ale jejich proměňování bylo kapitolou samo pro sebe. Musíme být trpěliví a získanými zkušenostmi se vše bude měnit k lepšímu.

V domácím prostředí jste rozdali 20 bodů. V divizi se přitom sází na domácí prostředí a body z venku se těžko získávají. Kde byl problém? Venku jste to rčení trochu postavili na hlavu a vydolovali solidních 14 bodů…

Nerozlišovali jsme, zdali hrajeme venku či doma, vždy jsme se snažili jít do utkání s tím, že ho chceme vyhrát. Odehráli jsme to, na co jsme měli.

Především poslední dvě venkovní výhry lze označit za veledůležité a vlastně vás zachránily. Jinak to bylo venku jako na houpačce. Alespoň co se týče výsledků…

To, že jsme se zachránili, není pouze výsledkem posledních dvou venkovních utkání, ale součtem všech získaných bodu za celý půlrok, i když je nutné podotknout, že tyto dvě venkovní výhry nám dosti výrazně k záchraně pomohly. Venku se hraje velice obtížně, týmy jsou kvalitní a získat venku body je těžké. My jsme opět dopláceli na nezkušenost a někdy i naivitu.

Probereme si podrobněji průřez jarem. Fantastický start a skalp Dobrovice…

Start do soutěže jsme měli skvělý, zápas s Dobrovicí patřil podle mého k jedněm z nejkvalitnějších z naší strany. Ale je třeba uznat, že i soupeř zahrál velmi dobře. Utkání se muselo přítomným divákům líbit.

Jenže místo nakopnutí útlum. Z dalších osmi kol výhry jen nad slaboučkým Libercem a dalším outsiderem Železným Brodem. Bylo to jako na houpačce Železný Brod 6:1, jablonec n. J. 1:5, Turnov 5:2, Ústí 0:4…

Výhry nad Libercem a Železným Brodem, při vší úctě k soupeřům, byly povinností. Přesto jsme se v těchto zápasech natrápili a to hlavně z důvodu špatné koncovky. Poté přišly zápasy jako na houpačce, výhry a prohry. Bohužel je k těmto zápasům potřeba přidat utkání Juniorské ligy a klukům někdy chyběly síly na lepší výsledky.

Menší krize vyvrcholila debaklem 3:8 s Letohradem. Řekli jste si, že teď už nemůže být hůře?

Slovo krize razantně odmítám. Samozřejmě, výsledek je, jaký je. Když si to někdo přečte, tak není co řešit, ale kdo to utkání viděl, musí potvrdit, že konečný výsledek absolutně neodpovídá dění na hřišti. Pro nás to byl vyloženě zápas blbec. Soupeře jsme jasně přehrávali, ti v určitých fázích byli rádi, že odkopnou míč, ale neuvěřitelným způsobem nás vyškolili v koncovce, neboť z rychlých brejků a standardních situací nás trestali. Bohužel i takové zápasy jsou.

Závěr sezony jste zvládli, i když s odřenýma ušima. Nějaké ponaučení z toho?

Závěr sezóny jsme zvládli a jsem rád, že jsme udrželi divizní příslušnost. Jaké z toho ponaučení? Uvidíme, jaký kádr pro příští ročník vykrystalizuje, samozřejmě nás opět čeká tvrdá práce. Do týmu budeme chtít začlenit bývalé dorostence a uvidíme, jak bude fungovat spolupráce A mužstvo, farma Čáslav a my. Těžko nyní hovořit o nějakých konkrétních cílech, či plánech.

A které jarní zápasy byste tedy označil za nejhorší a který za nejlepší?

Mezi nejlepší zápasy jara bych zařadil domácí zápasy s Dobrovicí, s Turnovem-Penčínem a venkovní zápas ve Svitavách. Mezi nejhorší bych zařadil náš výkon v utkání s Ústím nad Orlicí, s Jabloncem nad Jizerou. A zvláštní kapitolou byl atypický zápas s Letohradem, který nebyl herně úplně špatný, ale výsledkově tragický.

Konečná tabulka divize C 2013/2014

místo	tým		zápasy	výhry	remízy	prohry	skóre	body
1.		1. FK Nová Paka	30	21	7	2	78 : 31	70
2.		FK Dobrovice	30	18	7	5	65 : 29	61
3.		Sokol Živanice	30	16	6	8	55 : 34	54
4.		FK Pěnčín - Turnov	30	16	6	8	74 : 52	54
5.		SK Vysoké Mýto	30	14	6	10	55 : 45	48
6.		Jiskra Ústí n/O.	30	13	5	12	55 : 38	44
7.		TJ Dvůr Králové n/L.	30	12	6	12	49 : 54	42
8.		MFK Trutnov	30	13	2	15	56 : 61	41
9.		Sparta Kutná Hora	30	12	5	13	50 : 39	41
10.		TJ Sokol Jablonec n/J.	30	12	5	13	55 : 58	41
11.		FK OEZ Letohrad	30	12	3	15	47 : 49	39
12.		FK Náchod	30	11	6	13	52 : 55	39
13.		FK Pardubice	30	11	6	13	48 : 59	39
14.		TJ Svitavy	30	10	4	16	53 : 66	34
15.		FK Železný Brod	30	5	6	19	40 : 83	21
16.		SK VTJ Rapid Liberec	30	3	2	25	30 : 109	11

(Autor: Lukáš Ouředník | Datum: 01.07.2014 | Zdroj fotky: Radek Klier )