Příprava | 09.01.2018

Za šanci v A-týmu jsem moc rád, míní osmnáctiletý Jakub Březina

Sobota byla dnem premiéry v pardubickém A-týmu také pro Jakuba Březinu, osmnáctiletého obránce našeho dorosteneckého celku, který pomalu nahlíží i do A-týmu. Aktuálně s ním nabírá kondici na zimním soustředění v Bedřichově. Pojďme se na talentovaného hráče podívat trochu podrobněji.

Mohl bys fanouškům prozradit, jaké byly tvé první fotbalové krůčky?

S fotbalem jsem začal ve čtyřech letech v Tesle Pardubice, který již dnes neexistuje.Vzpomínám si také na svého prvního trenéra, jímž pan Jiří Kovárník starší. Trénovali jsme v areálu Pod Vinicí. Na toto období mám pouze skvělé vzpomínky.

Byl u tebe fotbal sportem číslo jedna nebo byly taktéž jiné možnosti?
Zpočátku určitě ne, jako malý jsem často jezdil s rodiči na kole nebo hrál tenis. Od svých patnácti let jsem rovněž absolvoval atletické a kondiční tréninky, nejdříve tady v Pardubicích se svým bývalým tenisovým trenérem a poté jsem dojížděl trénovat do Prahy. Fotbal se mojí prioritou stal až postupem času. Domnívám se, že mi tato sportovní všestrannost rozhodně pomohla.

V Pardubicích jsi již od svého dětství, nicméně jednu sezonu jsi hrál ve Zbrojovce Brno. Mohl bys fanouškům přiblížit, jakým způsobem se pro tebe naskytlo toto angažmá a trochu nám ten rok v Brně popsal?
Tato nabídka přišla poté, co se nám podařilo zvládnout barážové utkání s Chrudimí, a já jsem cítil, že je pravý čas udělat toto rozhodnutí. Na začátku sezony jsme absolvovali turnaj v Římě, který se nám podařilo vyhrát. Mimo jiné jsme porazili například AS Řím. V dorostenecké soutěži se nám už tolik nedařilo. Podzim bych zhodnotil ze své strany spíše pozitivně, zatímco v jarní části sezony jsem moc spokojený nebyl. Vinou vleklých zranění se třísly jsem toho moc neodehrál.

Po roce v Brně ses ovšem vrátil zpátky. Jak se zrodil tvůj návrat?
V první řadě bych chtěl poděkovat manažerovi klubu FK Pardubice, že mi umožnil návrat zpátky. Jak jsem již avizoval, v jarní části sezony mě trápila zranění třísla. Navíc mi nevyhovovalo bydlení na internátu daleko od domova a byl jsem nespokojený. V tu chvíli mi návrat zpět do Pardubic mezi své blízké a známé přišel jako to nejlepší řešení. Nicméně bych chtěl Zbrojovce Brno poděkovat, že mi dala šanci. Byla to pro mě velká zkušenost jak do fotbalu, tak i do života.

Sezonu před tvým přestupem do Brna jsi odehrál víceméně celý rok za tým U-19, kde jsi čelil protihráčům o dva roky starším. Jak moc ti tato sezona pomohla ve tvém fotbalovém rozvoji?
Tato sezona byla nejen pro mne nesmírně náročná. V naší kabině řádily příušnice, tudíž jsme nemohli odehrát některé zápasy, pouze jsme trénovali a následoval velký počet zápasů v rychlém sledu. Kolikrát jsme hráli dva zápasy v týdnu, takže to bylo celkem náročné. O to jsme na konci sezony byli šťastnější, že jsme to nakonec úspěšně zvládli a zachránili nejvyšší dorosteneckou ligu v Pardubicích.

Ty ses o baráži hrané v červnu 2016 již zmínil, jak moc to bylo nejen pro tebe psychicky náročné období?
Tyta dvě barážové utkání byla pro mě asi psychicky nejnáročnější v životě. Věděli jsme, že musíme za každou cenu vyhrát, abychom udrželi nejvyšší dorosteneckou soutěž v Pardubicích. Hlavně první zápas v Chrudimi byl opravdu těžký, ale nakonec jsme to zvládli, za což jsem dodnes velmi šťastný.

Letos se zatím našemu dorostu velmi daří. Nutno podotknout, že jsi chyběl pouze v jediném utkání a jinak jsi všechny zápasy odehrál. V čem vidíš tu největší příčinu, že se vám daří a nacházíte se na parádní šesté pozici?

Jsem přesvědčen o tom, že je to díky skvělé kabině a partě kluků, která se tady sešla. Máme výborný kolektiv, vzájemně si pomáháme na hřišti a vše funguje jak má. Zejména díky tomu se nacházíme v horních patrech tabulky.

Když trochu odbočíme od fotbalu, tak jak sis užil skoro měsíční pauzu a jak jsi ji strávil?

Jsem studentem třetího ročníku na Sportovním gymnáziu tady v Pardubicích, takže jsem si zimní přestávku zase tolik neužil. Snažil jsem si hlavně pohlídat známky a podobně. Kromě studia ještě dělám autoškolu. Vánoční svátky jsem se strávil s rodinou a přítelkyní, bylo to skvělé, ale nemohl jsem se dočkat, až zase vyběhnu na hřiště.

Hned ze začátku přípravy ses dozvěděl, že jsi byl společně s tvým spoluhráčem z dorostu Tomášem Lněničkou zařazen do přípravy s A-týmem. Čekal jsi to nebo to pro tebe bylo překvapení?

Abych se přiznal, bylo to pro mě velké překvapení. Jsem za tuto šanci nesmírně rád a pokusím se ze sebe dostat to nejlepší, co ve mně je.

Jak si zatím tréninky s naším A-mužstvem užíváš a jak cítíš, že tě kluci mezi sebe vzali?

Tréninky jsou určitě náročnější než v dorostu, ale s tím jsem počítal. Kluci jsou skvělí a cítím, že mě vzali mezi sebe.

S týmem jsi odjel na utkání Tipsport ligy právě do Brna, kde jsi odehrál závěrečných osmnáct minut. Byl pro tebe zápas s Brnem o to pikantnější, když jsi s pár hráči ještě před sezonou hrál minulý rok v jednom týmu?

Jsem opravdu rád, že jsem dostal příležitost zahrát si za A-mužstvo. Ano, s několika kluky jsem nastupoval vloni v dorostu, po zápase jsme mezi sebou prohodili pár slov, ale nijak zvlášť jsem toto utkání neprožíval. Bral jsem to jako klasický zápas.

Během svého působení v Brně jsi byl povolán do reprezentace U18, kde jsi celé odehrál přátelské utkání proti Černé Hoře. Jak bys popsal tuto zkušenost? Čekal jsi povolání do reprezentace?

Byla to pro mě skvělá zkušenost, už dříve jsem odehrál zápas a půl za Future U17 proti Belgii, ale tohle bylo ještě něco více. Zápas s Černou Horou jsme hráli v Mikulově, což je kousek od Brna, takže to bylo fajn. Utkání jsme vyhráli 2:1, byl to parádní zážitek. Atmosféra v kabině byla skvělá a moc jsem si to užil.

Jakube, díky za rozhovor. Momentálně máš prostor na to, abys vzkázal cokoliv našim fanouškům.

Chtěl bych vzkázat fanouškům, aby nás podporovali i nadále, jsou skvělí.