F:L | 25.11.2016

Krejčí: Nezvládli jsme klíčové momenty ve vápnech

Krátce po skončení podzimní části FNL poskytl trenér FK Pardubice Jiří Krejčí obsáhlý rozhovor regionálnímu Pardubickému deníku.

Řada absencí, rotace v sestavě, dlouhá série bez vstřelené branky. V Pardubicích rozhodně neprožili klidnou první polovinu sezony. Spíše naopak. Po loňském nejlepším umístění, kdy fotbalisté Pardubic skončili šestí, se propadli ve Fortuna národní lize až na první nesestupovou příčku. O uplynulém období hovoří trenér JIŘÍ KREJČÍ.

V zimní přestávce zřejmě nebudete vyhledávat pohled na druholigovou tabulku. Je čtrnácté místo za vaším očekáváním?
Samozřejmě, že nemůžeme být spokojeni, to je jasné. V našich silách bylo mít minimálně o čtyři body více, což by i v tabulce vypadalo lépe. Spokojenost určitě nemůže panovat.

Kde hledat příčiny propadu v tabulce? Poznamenala vás řada zranění již během léta?
Sešlo se toho víc. Řekl jsem už před rokem, kdy jsme měli famózní podzim, že jsme soutěž odehráli ve třinácti lidech, kteří mají něco za sebou a víme, jaká je jejich výkonnost a co dovedou předvést na hřišti. Jestliže nám do toho zasáhnou zranění a vypadne nám až pět hráčů ze základní sestavy, z toho tři z obranné čtyřky, tak to byl dost citelný zásah. Potom do toho ještě nesmyslně vložené dva středeční televizní termíny, kdy hrajeme venku, pak cestujeme domů a hned v sobotu ráno nás čeká další zápas. Při úzkém kádru to nebylo ideální. Ale stále nás něco pronásledovalo po celý podzim. Vypadl Fousek, pak Petráň. Jednalo se o absence, které těžko můžeme ovlivnit. Se sestavou jsme museli motat, až v závěru podzimu se nám trochu ustálila. Nakonec jsme z pěti zápasů udělali sedm bodů. Těch okolností bylo víc, ale prvopočátek znamenala zranění, kterých bylo opravdu dost.

Projevila se i větší kvalita týmů ve FNL, o čemž se hovořilo již před sezonou?
Očekávali jsme nejtěžší ročník. A nejen z důvodu toho, že sestoupily týmy jako Ostrava a Olomouc. Ale třeba i Žižkov, který má tradici a hraje v Praze, kde je jednodušší získávat fotbalisty do kádru. Jsou tam i prvoligové týmy, od kterých se dá brát. Taky jsem viděl, že i ostatní týmy posilovaly.

Co vám při utkáních scházelo ve hře Pardubic?
Některé zápasy se nám nepovedly, ale nedalo se říct, že by nás někdo vyloženě drtil. Jenže utkání se rozhodují ve vápnech, kde jsme je nezvládali. A to jak v obranném, tak v útočném vápně. Takový typ hráče nám tam chyběl, až ke konci chytil formu Michal Petráň. Od dob Petruse, který tady dal naposledy jedenáct gólů, podobný příspěvek postrádáme. Takové góly by nám pomohly k většímu bodovému zisku.  V obranné fázi se nám nepodařilo nahradit Kopřivu, který je vítězným typem a dokáže navíc pomoci i při útočných standardkách. Vyjma některých zápasů naopak mezihra nebyla špatná.

Byla pro vás nejtěžším podzimním obdobím série šesti zápasů bez vstřeleného gólu? Začala po utkání ve Znojmě, kde jste vedli a zápas ztratili.
Ten zápas samozřejmě bolel, měli jsme ho dobře rozehraný, když padly rychlé góly. Za stavu 2:2 jsme pak udělali fatální chybu a zápas se lámal. Ale spíše si myslím, že jsme nezvládli zápasy doma, protože třeba loni na podzim jsme na svém hřišti pětkrát vyhráli. U venkovních zápasů je to téměř stejné. I s Baníkem jsme mohli závěr zvládnout lépe a mít o dva body více. Zápasy, které jsme měli vyhrát a my jsme jen remizovali, nás táhly dolů.

Na druhou stranu jste venku inkasovali osmnáct branek. Nebylo to příliš?
Nám se obranná činnost zlepšila až v závěru, kdy se nám celkem ustálila. Můžeme být šťastní, že se vrátil Přibyl. Nikdo nepočítal, že by mohl zápasy takhle odehrát. A samozřejmě i Šejvl, který měl mononukleózu, a nepočítalo se, že by mohl do hry během podzimu zasáhnout. Kdyby se nevrátili, tak by to pro nás bylo ještě složitější. Předtím jsme těch branek dostali dost, museli jsme hodně improvizovat, což se projevilo. Ale není to jen o obranné čtyřce. K tomu se přidalo, že hráči, kteří nás táhli třeba již tři roky, optimální formu neměli.

V těchto chvílích je třeba pracovat i s psychikou hráčů. Přichystali jste něco speciálního v tomto směru?
Tento tým znám dlouho a vím, že na něj neplatí nějaké výhrůžky nebo strach v kabině. Spíš jsme se kluky snažili podpořit a v klidu motivovat, ale je to těžké. Hráči to mají v hlavě, určitě jsme se snažili jít pozitivní cestou.