0 - Krátké aktuality | 18.06.2015

Karel Levý: Fotbalista, letec, odbojář…

Někdy přinášejí pátrání po pardubické fotbalové historii zajímavé zvraty. Jako tomu bylo při na návštěvě u bývalého primáře psychiatrie pardubické nemocnice Vladimíra Rulleho. Jeho strýcem byl totiž předválečný hráč SK Pardubice Ota Rulle a dalším jeho příbuzným byla hvězda 20 tých let Josef Svoboda. Proto jsme si o fotbalové historii dlouho povídali a v rámci toho jsme si sedli nad fotografii SK Pardubice z roku 1924. Projížděli jsme jednotlivé hráče a u jednoho se zastavili. "To je Karel Levý, hrál sice fotbal, ale byl to také velký fanda do letectví, jeden z jeho největších propagátorů v Pardubicích," řekl pan Rulle.

Karel Levý (* 1.5.1897) byl skutečně výjimečná osobnost, jehož aktivita přesahovala mimo fotbalová hřiště. A to přesto, že i tam se prosadil mezi nejlepší. Narodil se první květnový den roku 1897 ve Vysokém Mýtě, ale už na přelomu století jeho otec přesídlil do Pardubic. Ve Smilově ulici otevřel totiž obchod se šicími stroji a jízdními koly. Snad i proto si Karel oblíbil techniku natolik, že mu učaroval jeden z nejmodernějších vynálezů techniky té doby, letadlo. Dokonce natolik, že když narukoval do 1. světové války, toužil se stát pilotem. Na jejím konci, 28. září 1918, mu byl vystaven pilotní průkaz a stal se jedním z nejstarších českých diplomovaných letců.

Po válce sloužil v Praze, v dostupných údajích můžeme najít, že na vysočanském letišti při tvrdém přistání poškodil 13. července 1920 kořistní německý letoun Roland D.VIb. Po propuštění z vojenské služby Karel Levý pracoval spolu s bratrem Václavem v rodinném podniku, ve starších regionálních tiskovinách lze najít řadu inzerátů, propagujících jejich prodejnu šicích strojů a jízdních kol. A věnoval se i svému druhému velkému koníčku - fotbalu.

Fotbal hrál už před válkou a poté, co svlékl uniformu, se k němu vrátil. Nastupoval v dresu nejlepšího týmu v regionu, SK Pardubice. Byl trochu nevěrný svému příjmení, nastupoval totiž na pravém křídle a patřil k oporám týmu. Dokonce k tak výrazným, že si ho v roce 1923 všimnul jeden z tradičních klubů - pražská SK Slavia a ta Karla Levého zlákala ho do svých řad. Začal nastupovat v sešívaném dresu vedle takových hráčů, jako byli Vaník, Seifert, Čapek, Šoltys, občas se začínajícím Pláničkou za zády.

Když v létě 1923 vyrazila Slavia na turné do Rumunska a Turecka, jel tehdy 26 letý útočník také. "Slavia se rozloučila s kruhem svých přátel. V Pardubicích výprava rozšířena o ´mladého´ hráče Levého, který vyjel si napřed rozloučit se s maminkou," psaly tehdy Národní listy. Slavia na turné sehrála sedm úspěšných utkání, všechna vítězná, s celkovým skóre 42:4. Levý nastupoval pravidelně a to i při vítězství 7:0 nad dnes slavným Galatasaray Istanbul.

Ve Slavii hrál do konce roku 1923, odehrál za její A-tým 17 utkání, ve kterých vstřelil 4 branky. Poté se vrátil do SK Pardubice a za pár měsíců byl u slavné výhry pardubického klubu právě nad Slavií… Ani v dalších letech nechyběl Levý u největších úspěchů klubu, který o rok později vyhrál mistrovství Východočeské župy fotbalové. V roce 1928 se podílel na slavném vítězství v Poháru svobody, pro který věnoval cenu sám ministerský předseda František Udržal. Mezitím nastupoval v župních výběrech, což jen potvrzuje, že šlo o vynikajícího fotbalistu své doby.

SK Pardubice v roce 1924, Karel Levý čtvrtý zleva

Do konce dvacátých let bylo Levého jméno v Pardubicích spojováno buď v souvislosti s fotbalem, nebo s rodinnou živností. Již ve ´fotbalových´ letech se ale snažil se svým kamarádem Jaroslavem Lonkem rozvíjet leteckou činnost, což postupně vyústilo ve spolupráci s dalšími nadšenci v založení Východočeského aeroklubu Pardubice (VAP). Karel Levý se stal jeho šéfpilotem, instruktorem, nicméně věnoval se i dalším činnostem. Například na 1. ročníku Memoriálu Jana Kašpara provedla trojice Lonek - Levý - Petr hromadný seskok padákem.

Věnoval se rovněž sportovnímu letectví, v roce 1932 se s kolegou Lonkem zúčastnili mezinárodního závodu turistických letadel okolo Evropy. V předválečných letech působil ve VAP jako instruktor, staral se o výchovu mladých pilotů a vychoval jich několik desítek. Sám nalétal, podle knihy Letci Pardubicka v RAF, do začátku okupace přes 700 hodin. Ještě v březnu 1938 absolvoval v Prostějově kurz pro učitele praktického létání v rámci předvojenské výchovy budoucích letců a poté se i dobrovolně hlásil do letectva k obraně státu v blížícím se konfliktu. "Jenže řekli mu, že berou jen piloty do 40 let a jemu bylo v té době již více. Jeho maminka ho moc prosila, ať to nedělá, že padne stejně jako jeho strýc, který zahynul v 1. světové válce ve slavné bitvě u Zborova, ovšem na rakouské straně," vzpomínal po letech jeho synovec Pavel. Zanedlouho přišla okupace a život nejen v Pardubicích se změnil.

Stále svobodný Karel Levý bydlel s rodiči a bratrem Václavem a jeho rodinou dál v pardubické Sakařově ulici. "Za války jsme měli potíž s nacisty, protože jméno Levý provokovalo některé lidi, aby nás udávali jako Židy, takže děda musel dokládat rodokmen několik kolen zpátky," svěřil se později již citovaný Pavel Levý.

V roce 1927 po utkání proti SK Pardubický team, Levý ve spodní řadě v pruhovaném dresu

Život Karla Levého změnilo ve válečných letech dlouholeté přátelství s Jaroslavem Lonkem. Tento pilot a konstruktér, který byl o několik let mladší, než Levý, odešel po okupaci v roce 1939 do Polska. Po jeho porážce pak směroval své kroky do Sovětského svazu, kde byl nejprve internován a později vycvičen jako agent NKVD. A to i přesto, že podle pamětníků komunisty nenáviděl - snaha o osvobození vlasti však byla silnější. V březnu 1940 se Lonek tajně vrátil do Pardubic a začal shromažďovat materiály, které sovětskou rozvědku mohly zajímat. Byl částí pětičlenné zpravodajské skupiny, jejíž činnost začalo Gestapo sledovat a začátkem roku 1940 došlo k zatýkání jejích členů a spolupracovníků.

V březnu 1940 došlo i na Lonka, ze kterého chtělo Gestapo dostat jména spolupracovníků, jenže statečný letec nepromluvil. I tak si německá tajná policie došla i pro Karla Levého. Stalo se to již 9.2.1941, tedy v době, kdy Lonek ještě unikal, podle pamětníků Karla Levého Gestapo zatklo z preventivních důvodů. Prošel vězením v Praze na Pankráci, Terezínem a poté byl poslaný do pracovního tábora v Langenfeldu. Protože však Jaroslav Lonek ani přes mučení spolupracovníky nezradil a tak byl Levý v červenci 1941 propuštěný. Gestapo proti němu díky Lonkově mlčenlivosti důkazy, přestože bylo téměř jisté, že Levý mu v jeho činnosti pomáhal.

V roce 1928 v utkání proti Moravské Slavii Brno, Levý v pruhovaném dresu vpravo

Jaroslav Lonek byl v roce 1943 odsouzen k smrti, který nad ním byl vykonaný až v lednu roku 1945. To už byl Karel Levý opět zatčený Gestapem, tentokrát definitivně. Přišli si pro něj 6.5.1944 a poslali ho do koncentračního tábora v německém Flossenbürgu, nedaleko českých hranic. V ´koncentráku´ strávil téměř dva roky. Na konci války i tento lágr chtěli Němci evakuovat před postupem spojenců a tehdy již téměř 48 letý Levý se ocitl v jednom z nechvalně proslulých pochodů smrti.

V pondělí 23.4.1945 se domluvil s několika ruskými spoluvězni, že utečou, což se jim také podařilo. "U Plzně mu dali Češi civilní šaty, které si natáhl přes ty muklovské. Tam odtud ho také jeho sestřenice přivezla vlakem do Pardubic," vzpomínal jeho synovec. "Neměl se ale kam vrátit, Němci mu sebrali byt, stejně jako jeho rodičům." S koncem války se Karel Levý vrátil do normálního života v Pardubicích. I když normálního života… I zde mělo obyvatelstvo sklony si vyrovnat účty s Němci, kterých zde žilo dost. "Tehdy tady byly aktivní tzv. ´rudé gardy´. Pamatuji si, že hned po konci války, 9., nebo 10. května vedly tyto gardy skupinu zajatců a šťouchali do nich puškami. Strýc Karel to neviděl rád a začal ty fracky z gardy fackovat. Měl tehdy na sobě koncentráčnický oblek a tak věděl, že si na něj nedovolí."

A Karel Levý po válce? Pardubický aeroklub obnovil svou činnost a on u toho nechyběl. Absolvoval kurz instruktora praktického létání v Kralupech nad Vltavou. Po roce 1948 mu však komunisté zakázali létat. "To mám za to, co jsem prožil v koncentráku," říkal prý tehdy. Už od svých ruských spoluvězňů ve Flossenbürgu věděl, že komunisté si příliš nezadají s nacisty, což se mu potvrdilo i v padesátých letech, kdy se jeho (již několikrát citovaný) synovec Pavel ocitl s rukách Státní bezpečnosti. Byl odsouzený na dva roky za to, že na akademické půdě odmítl veřejně podpořit násilné potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956.

Karel Levý žil v Pardubicích až do své smrti, kdy zemřel 18. června 1980 ve věku 83 let jako jeden z posledních hráčů slavné generace SK Pardubice, která ve dvacátých letech sklízela řadu úspěchů. Jak ale bylo naznačeno, odešel člověk, jehož život byl velmi bohatý i mimo fotbalové trávníky.