F:L | 17.03.2022

Jakub Markovič: Do Zlína pojedeme s dobře nastavenou hlavou

Proti Spartě dlouho držel pardubické naděje na bodový zisk. Nakonec třikrát inkasoval. Přesto však ukázal, že se na něho trenéři mohou spolehnout. Co říká na brankářskou konkurenci v Pardubicích, jak vnímá zápasy proti Spartě a na který zápas v pardubickém dresu vzpomíná nejraději? Nejen o tom mluvil brankář pardubického A-týmu Jakub Markovič v rozhovoru pro klubový web.

Jsi v Pardubicích od léta 2021. Přirostly ti už Pardubice k srdci?

Ano, přirostly. Já jsem znal Pardubice ještě než jsem sem přišel. Moc jsem se na tohle město těšil. Je tu pěkně a mám to tady rád. Zvykl jsem si na život v Pardubicích a určitě mi už Pardubice stihly přirůst k srdci.

V brance musíš neustále bojovat o své místo. Je tady více brankářů, kteří se chtějí prosadit a být pardubickou jedničkou. Jak vnímáš tuto konkurenci v týmu?

S konkurencí jsem počítal. Věděl jsem, že ať bych šel kamkoliv, budu si muset svoje místo vybojovat. V každém prvoligovém týmu je více brankářů, kteří se chtějí prosadit. Snažím se na sobě pracovat a na každém tréninku chci ukázat, že jsem dobrý brankář.

V posledním utkání ses předvedl ve velmi dobré formě. Proti Spartě jsi dlouho držel pardubické naděje. Byl to pro tebe nejvydařenější zápas v dresu Pardubic?

Byl to zápas, ve kterém jsem byl nejvíce vidět. Tím, že má Sparta hodně kvalitní tým, měla také hodně střeleckých příležitostí. V tomto zápase jsem měl nejvíce zákroků. Proto to vypadalo, jako můj nejvydařenější zápas. Tak tomu ale není. Myslím, že mé nejpovedenější utkání bylo proti Bohemce. Byl to důležitý zápas, ve kterém jsem udržel čisté konto a ještě jsme dali tři góly. Proti Spartě jsme žádný bod bohužel nezískali, a proto bych raději vyzdvihl zápas s Bohemkou.

16 zápasů jsi nestál mezi třemi prvoligovými tyčemi. Na Letné jsi dostal znovu šanci ukázat, co v tobě je. Jak těžký návrat do branky to byl?

Neřekl bych, že ten návrat byl nějak těžký. Připravoval jsem se na to, až jednou zase dostanu příležitost, zachytat si v první lize. Chvíli jsem kryl záda Letymu (pozn. Jiří Letáček). Byl jsem ale připraven nastoupit do jakéhokoliv zápasu. Věděl jsem, že ta šance zase jednou přijde. Chtěl jsem být co nejlépe připraven a věřím, že jsem připravený byl. Snad jsem ukázal, že umím chytat.

Do Pardubic jsi přišel na hostování z pražské Slavie. Měl jsi tedy proti Spartě zvláštní motivaci?

Samozřejmě. Zápasy proti Spartě jsou vždycky speciální. Pro mě ještě o trochu víc. Taky jsem už nějaká derby za svůj život odehrál. Pokaždé jsem šťastný, když si můžu proti Spartě zachytat. Nejen proto, že jsem přišel ze Slavie, ale také proto, že má Sparta velmi kvalitní tým. Mám tedy téměř jistotu, že si zachytám, protože tak kvalitní hráči si zkrátka šance vytvoří.

Můžeš krátce zhodnotit tento zápas?

V prvním poločase jsme byli bezzubí. Neměli jsme vlastně žádnou příležitost vstřelit gól. Naopak hodně útočila Sparta. V druhém poločase jsme začali hrát lépe. Možní proto, že jsme o přestávce změnili taktiku a začali hrát s dvěma útočníky. Na hře to bylo vidět. Nějaké šance jsme si vytvořili. Dokonce jsme nastřelili tyč. To byla velká škoda. Kdyby tato střela skončila gólem, mohlo být vše jinak. Naopak jsme následně inkasovali. Od 80. minuty jsme hru hodně otevřeli. Byl to trochu risk, který se nám bohužel nevyplatil. Museli jsme ale takto reagovat na vývoj utkání. Škoda, že jsme nehráli lépe v prvním poločase.

Teď pardubický tým čeká v sobotu důležité utkání ve Zlíně. Už víš, jestli v tomto zápase dostaneš znovu důvěru a budeš chytat?

Zatím to nevím. Asi ano. Doufám v to. Jistě to ale nevím a dozvím se to během dneška nebo zítřka. Každopádně pokud budu chytat, budu se snažit na hřišti předvést co nejlepší výkon. Pokud ne, budu kluky podporovat z lavičky.

S čím musíte do Zlína přijet, abyste přivezli body?

Hlavně s dobře nastavenou hlavou. Hráči jsou v Pardubicích kvalitní, ale brzdí nás hlava. Když do Zlína přijedeme s myšlenkou, že přivezeme body, tak tomu tak bude.

Je nějaký zápas, na který vzpomínáš v pardubickém dresu nejraději, který byl pro tebe něčím výjimečný?

Nejraději vzpomínám na zápas s Bohemkou. Už jsem se o něm zmínil. Vyhráli jsme 3:0 proti soupeři, který se v tu dobu pohyboval na podobných příčkách v tabulce jako my. Proto si tento zápas vybavuji nejraději. Těch zápasů, na které vzpomínám v dobrém je ale určitě víc.

Určitě si ale pamatuješ na svůj zatím jediný reprezentační zápas mezi dospělými. Byl jsi součástí toho narychlo sestaveného týmu v Lize národů proti Skotsku. Jak na tuto zkušenost vzpomínáš s odstupem času?

Vzpomínám si, že jsme byli na reprezentačním srazu s mládeží. Z ničeho nic mi přišla pozvánka do mužské reprezentace. Hodně se šachovalo se sestavou kvůli covidu. Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat. Sestava se neměnila ze dne na den, ale z hodiny na hodinu. Přijeli jsme do Olomouce, kde to znám, protože tam mám rodinu. To mi hodně pomohlo. Cítil jsem se v Olomouci jako doma. Kluci, kteří byli donominováni ještě později než já, dorazili skutečně na poslední chvíli. Byla to velice zvláštní situace. Nikdo jsme nevěděli, jestli se toto utkání vůbec odehraje. Naštěstí se zápas odehrál a budu na to vzpomínat ještě hodně dlouho. Je to moc dobrá vzpomínka.

www