F:L | 10.12.2017

Tohle ještě není náš strop, tvrdí trenér Krejčí po pátém místě

Pohoda kolem vánočních svátků? Před rokem byste u trenéra druholigových pardubických fotbalistů Jiřího Krejčího po něčem takovém pátrali marně. Mužstvo v tabulce třetí od konce, v hlavě kupa starostí, jak ve zbývající půli soutěže uniknout z nebezpečných vod - když k tomu dá vedení klubu důvěru. Zato teď? Parádní pátá příčka, navíc jen tři body ze vedoucí Opavou. A z 52letého kouče srší dobrá nálada.

„Loni to nebylo příjemné pro mě ani pro Jirku Pospíšila (tehdejší asistent) s Martinem Shejbalem (druhý asistent, trenér gólmanů),“ říká Krejčí. „Ne snad, že by letošní podzim byl pro mě osobně nějaká satisfakce, ale klidnější Vánoce určitě budou,“ srovnává 52letý trenér.

Jak se vám na průběžnou tabulku, kde šlapete na paty nejlepším celkům, dívá?
Věřím tomu, že pro všechny v klubu, a samozřejmě i pro nás - realizační tým a hráče - je to dobrý pohled. Je to odměna za to, jak jsme pracovali v letní přípravě i po celý podzim. A taky za to, jak jsme mužstvo dokázali dát znovu do kupy. Protože odchody, které v létě zasáhly realizační tým i kádr, byly velké. Měli jsme z toho opravdu obavy, ale podařilo se nám to vhodně doplnit. Myslím, že pátá pozice v tabulce je zasloužená.

Jedna záležitost jsou hráči, kteří v Pardubicích hostovali třeba už i v minulé sezoně a postupně se do týmu navraceli. Ale zdá se, že vám to dobře funguje i s novým parťákem na lavičce Jaroslavem Novotným.
Znali jsme se už z Hradce, kde on působil jako zkušený hráč a já tam do mužů přišel jako mladý. Potkali jsme se pak i u pardubického dorostu. Jsem rád, že si to sedlo a že zapadl do realizačního týmu. Máme tu i novou masérku (Petra Holzmanová) místo Tomáše Vltavského. Stěžejní potom bylo to, že v létě neodešel Martin Shejbal. Měl dokonce dvakrát nabídku z Mladé Boleslavi; dovedu si představit, jaká byla, pokud jde o finance. Ale zůstal v Pardubicích. Jsem za to rád, Martin je taková duše týmu. Jinak bych tady na to byl po těch pěti letech už úplně sám… Spolu jsme tu nejdéle. Já nějakých 18 let, Martin možná o trošku déle.

Nynější druholigové pořadí představuje skvělou zápletku pro jaro, viďte? Na rozdíl od první ligy, kde je prakticky rozhodnuto o titulu plzeňské Viktorie.
Tabulka je vyrovnaná, střed nemá k jejímu čelu moc daleko. Třeba Hradec je šest bodů za námi a na první místo mu jich schází devět… Rozestupy jsou minimální. Na jaře to bude hodně zajímavé, očekávám to hodně těžké a náročné. Ze všech stran - ať jde o boj o postup, nebo o sestup.

Je reálné se na jaře 2018 posunout ještě výš? To předchozí se vám povedlo náramně…
Měli jsme tam devět zápasů v řadě bez prohry. Nebylo by špatné, kdybychom to teď napodobili. Cítím u hráčů, že mají motivaci se zlepšovat, podle mě tohle ještě není strop některých z nich. Umístění po podzimu a předváděná hra by pro ně mohla být dobrý impuls, aby se to podařilo.

Když jste v polovině listopadu prohráli poslední domácí zápas s Příbramí v nastavení, stejně jako nedlouho předtím v Třinci, myslel jsem si, že možná ani nedorazíte na tiskovku. Potom, co jste v šatně vyhuboval hráčům za pokažený závěr, jste na ní ovšem ani nemluvil navztekaně. Bylo i tohle důkazem ideálního rozpoložení v první části FNL?
To už bych musel být opravdu hodně naštvaný, abych nepřišel na tiskovku. Ale ne na hráče, spíš na jiné věci. Kromě toho máme s panem Novotným domluvu, že on chodí venku a já doma. Určitě bych se toho nějak nevzdával. Ten zápas s Příbramí měl podle mě navíc ligové parametry. Bylo to se smolnou tečkou pro nás. Ani bych neřekl, že jsem hráčům nějak vyčinil, Tonda Křapka (nepohlídal střelce rozhodující branky Kodra po rohu) měl na krajíčku a bylo vidět, že ho to strašně mrzí. Nebylo potřeba ještě přilévat olej do ohně. Pak kluci ukázali sílu, nezamávalo to s nimi. Po Třinci i po Příbrami za to zase vzali a dokázali zvítězit. Ten charakter byl celý podzim na kabině vidět.

Můžete vypíchnout ještě dvě zásadní okolnosti, kterým vedle zmíněného charakteru za páté místo vděčíte?
Určitě to je týmový duch mužstva, jeho projev. A pak individuality, které daly svoje schopnosti v jeho prospěch. (Kapitán) Honza Jeřábek má dneska jinačí roli, než když ještě hrál Péťa Kudrna. Na defenzivním záložníku zahrál až na malé výjimky výborně. To bylo klíčové. Mužstvo zraje, což bylo vidět na Honzovi Řezníčkovi nebo Martinu Šejvlovi. O něm se sice moc nemluví, ale bylo velmi znát, když nám chyběl v zápase s Varnsdorfem. Naši odchovanci, kteří tu jsou už od dorostu, jdou nahoru.

Jak podstatnou úlohu hrály zkušenosti posily z Hradce Králové Pavla Černého? Kromě Jeřábka byl jediným starším pravidelně nastupujícím hráčem.
Pro kabinu to byl přínos, protože tým máme vážně mladý. Pavel je fotbalista, který má něco za sebou, i zahraniční angažmá. Pomohl nám pěti góly, hlavně v době, když byl vykartovaný Petráň, což bylo důležité. Některé zápasy mu vyšly velmi dobře, špičkový odehrál v Táboře. Ale čekám od něj ještě víc a věřím tomu, že když bude chtít, může se pořád lepšit, i když mu je už 32 let. To, co tu předváděl na podzim, může ještě vyšperkovat, posunout laťku.

Každý půlrok někdo výkonnostně vyletí. Koho byste vyzdvihl tentokrát?
Jednoznačně Tomáše Ladru. Z Boleslavi sem přišel „rozstřelený“, v přípravě tam nehrál. Zvedal se tu kolo od kola. Ač toho odehrál málo, tak i Láďu Mužíka. Byla hrozná škoda, že se zranil v reprezentaci, protože měl dobře našlápnuto. I tak stihl dát dva góly. No a Michal Petráň dal šest gólů, přitom vynechal čtyři zápasy… Možná mohl mít i deset „zářezů“, což by po podzimu bylo fakt solidní. Ze začátku pro mě byl velkým překvapením taky Michal Surzyn.

Ladra, Petráň i Surzyn patřili do základní sestavy. Má předpoklady pro to, aby se v ní uchytil nastálo, i Mužík?
Předpoklady ano. Je dostatečně rychlý, odolný v soubojích, není herně hloupý. Bude záležet jenom na něm, jak bude k fotbalu přistupovat. Vidím, že je pro něj všechno, chce v něm něco dokázat. Ale není to jenom o tom, že chci, ale musím taky konat. Láďa ví, jaké má nedostatky a na čem musí makat, bavíme se o tom s ním neustále. Má snahu se zlepšovat.

Musel jste tým „sundávat z hrušky“, když jste byli už v rozjeté soutěži, po jedenáctém kole, dokonce třetí?
My jsme jim s trenéry opakovali, že je to teprve začátek, třetina soutěže. Říkali jsme: Je nutné pokračovat dál, ale soupeři vás už berou jako favorita a musíte se s tím vyrovnat. Snažili jsme se je krotit, ale zároveň dodat optimismus do žil. Že nikde není napsané, že by Pardubice nemohly být první, druhé nebo třetí, hrát o postup. Nějak jsme to korigovali podle aktuální potřeby.

Několika oporám v Pardubicích končí hostování, v Plzni se má hlásit Jiří Piroch. Jak to vypadá s ostatními?
Vrací se i Ladra, Surzyn a Křapka. Mám trochu nervy z toho, že se nám rozpadla celá obrana. Budeme věřit, že to zase vhodně doplníme, nebo chytne šanci za pačesy někdo jiný, kdo na podzim tolik nehrál. Ale v každém případě, kdyby tu ti hráči neměli být, musíme přivést jiné.

Dostane se tak na další hostující hráče, kteří dosud hráli převážně za B-tým, jako jsou Pavel Sokol, Petr Rybička a Jan Prosek? I když Rybička to v konkurenci Petráně a Černého bude mít v útoku asi o dost složitější…
Nebude, to je na něm. Jestliže bude dávat góly, tak bude hrát.

On je přece dává, ale v béčku. A Petráň s Černým v áčku…
My potřebujeme, aby se Petr prosazoval i v áčku. To béčko je nějaká podmínka, aby šanci dostal. Prosek naskočil do dvou zápasů, jednou za Surzyna a jednou za Pirocha. V obou zápasech byl vítězný, ale stejně jsme ho potom ze sestavy vyndali, protože se tam vrátil hráč, který byl vykartovaný. Nebylo to pro něj jednoduché. Ale pak šel hrát za béčko a odjezdil to tam na sto procent, je to charakterní kluk. Myslím, že má rozhodně budoucnost, navíc je to náš hráč. O Sokolovi někdo říká, že byl málo vytížený, ale podle mě na to, jak tu je krátce, dostal „čuchnout“ dost. Je pracovitý, věřím tomu, že za to v zimě vezme ještě víc. A zvýší konkurenci. Jestli odejde Ladra, potřebujeme za něj krajového hráče, ale daleko víc nás trápí rozpad obrany. Na tom musíme zapracovat.

Dalším hráčem rezervy byl Filip Kopřiva. Už jsou jeho zdravotní stav a herní výkonnost na takové úrovni, že bychom ho mohli opět pravidelně vídat i ve druhé lize? V momentě, kdy byste přišli o Pirocha, by se vám na stoperu velmi hodil…
Filip s námi trénuje prakticky celý podzim. Ze začátku měl samozřejmě nějaké úlevy, pak už se zapojil naplno. Ohromně mu pomohl kondiční trenér Ivan Svědík, za to bych mu chtěl i poděkovat. Kopra (Kopřivu) předtím neustále něco bolelo, koleno a tak dál… Vypadalo to, že s fotbalem skončí. Když jsem ho viděl v posledních kolech za béčko, obrovsky se zlepšil pohybově, je vidět, že ho nic nebolí. Těším se na něj. Bude muset nabrat zápasovou praxi a zvyknout si na to, že to bude jiný fofr než v béčku. Věříme, že se do toho zase dostane a že to bude starý dobrý Kopr.

Stáhnete si na zimní přípravu ze Živanic dvojčata Pánkova?
Neuvažujeme o tom, chtěli bychom je tam ještě nechat. Ať Živanicím pomohou potvrdit ambice na postup do třetí ligy. Ale přemýšlíme o tom, že si do přípravy přibereme nějaké dorostence. Někteří se nám líbí, mohli by mít perspektivu.

V lednu se znovu zúčastníte zimní Tipsport ligy, v níž jste se minule probojovali až do finále. Tenhle model přátelských zápasů v rámci turnaje vám asi vyhovuje.
Já tohle neovlivním, je to tak naplánované. Ideálnější je to pro mužstva, která hrají první ligu. Uvítal bych, kdyby první zápasy byly třeba tři neděle po startu přípravy. Tohle je brzo, první měsíc se hodně nabírá kondice. Zápasy s ligovými protivníky jsou těžké, v té únavě navíc hrozí, že by mohlo dojít k nějakému zranění. Obzvlášť na umělé trávě, která loni v Brně vůbec nebyla kvalitní. Ale slyšel jsem, že ji renovovali, to je dobrá zpráva. Na druhou stranu, pro kluky je Tipsport liga dobré měřítko. I když to jsou přátelská utkání, třeba se Slováky (Skalica) to byl loni mazec. Mělo to grády - nasazení i důraz.

(Autor: Luděk Votava, MF Dnes | Datum: 10.12.2017 | Zdroj fotky: Radek Klier )