Žáci | 13.02.2017
Ředitel ZŠ Ohrazenice František Stejskal je s chodem akademie spokojený
Jednou z klíčových postav fungování Regionální fotbalové akademie Pardubického kraje je ředitel Základní školy v Ohrazenicích, p. František Stejskal. Povídali jsme si s ním o jeho zkušenostech a postřezích z prvních měsíců fungování této fotbalově-vzdělávací novinky.
Máme za sebou téměř půlrok fungování Regionální fotbalové akademie. Kdybyste měl její činnost zhodnotit, co tomuto projektu, s jehož myšlenkou přišel FAČR, říkáte?
Za osobu ředitele školy musí být mé hodnocení jednoznačně pozitivní. Pro nás je to dovršení cyklu výchovy mladých fotbalistů, který jsme započali přibližně před 15 lety. Ten se postupně vyvíjel a vznik Akademie je pro nás takzvanou třešničkou na dortu. To je dosažení cíle, který se samozřejmě může dále rozvíjet.
Rozjezd projektu Akademie trval poměrně dlouho a Vy jste pochopitelně byl jeden z prvních lidí, se kterými se jednalo. Jaká byla vaše první reakce, měl jste z toho obavy? Protože přece jen, v té době „žila“ regionální akademie jen v Plzni a Jihlavě. Nebál jste se z toho pohledu, že jste teprve třetí, kdo tento projekt bude rozjíždět?
Jako obavy bych to nenazval. Informace, které k nám přicházely z Plzně a Jihlavy byly veskrze pozitivní. Nebylo nic, čeho bychom se obávali, navíc jsme měli některé věci předpřipravené dopředu. Spíš jsme žili v očekávání toho, jak proběhne výběr a jací kluci k nám přijdou.
Šéfem akademie je Ladislav Matras, velmi komunikativní člověk. Jak se vám s ním spolupracuje a jaké je vaše hodnocení spolupráce s celým jeho týmem?
Když začnu u Ládi Matrase, tak musím říci, že moje zkušenost s ním je dlouholetá. Byl vlastně členem našeho pedagogického sboru, zároveň trenérem, který tady již tři roky působil v rámci jednotlivých školních ročníků - tam jsem žádný problém nečekal a taky žádný nenastal. Právě on měl právo volby personálního obsazení akademie, ale prodiskutoval s námi, koho si vybral. Přišel s bližšími informacemi ohledně jednotlivých osob, které obsazoval na pozice trenérů a dalších specialistů. A co se týče vzájemné spolupráce: vše je řízeno prostřednictvím dvou osob. Jednak Láďou Matrasem, který je šéfem akademie, a také Mírou Štichauerem, což je zároveň zaměstnanec školy. Vše probíhá bez problémů.
Měl vznik akademie nějaký vliv na chod školy? Museli jste upravovat nějaké režimy?
Je to s podivem, ale musím říct, že neměl. Důvodem je, že všechno bylo předpřipraveno a my jsme „jen“ koncepci sportovních tříd, respektive tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy, překlápěli do pozice akademie. Myslím, že z hlediska chodu školy nás to nijak nezasáhlo, pouze se nepovinné předměty překlopily do režimu akademie, to znamená sportovní přípravný trénink.
Takže kdyby se vás někdo zeptal z města XY: "Bude nám tady vznikat akademie, máme se toho bát, nebo ne?", odvětil byste, že se to dá zvládnout? V Pardubicích to vyšlo skvěle…
Asi bych nebyl tak jednoznačný se slovy, že se to dá zvládnout. Záleželo by totiž na tom, jestli akademie nevzniká na zelené louce, bez jakékoliv delší přípravy - to by bylo velmi složité. Ale pokud by vznik nové akademie navazoval na dlouhodobou práci, pak bych ubezpečil, že se to zvládnout dá. Ale i tak je nutné vyvinout kus úsilí, pak se to dá zvládnout.
Zeptám se na věc, která napadne i hodně rodičů: nevyčleňují se v rámci školy a při té výuce kluci z akademie už tím, že mají třeba jednotné oblečení a přece jen jde svým způsobem o privilegovanou skupinu? Jak to působí na ostatní žáky školy?
To byla jedna z věcí, o kterých jsem se zmiňoval, že z nich mám určité obavy. Nechtěli jsme vytvářet určitou elitu, která bude nějakým způsobem vybočovat v rámci školní docházky. Ale ne, nestalo se to, kluci se dobře začlenili. Kvalita žáků, kteří do akademie přišli, zmíněné úskalí eliminovala.
Většinou je tendence hodnotit sportovní vývoj členů akademie, ale dá se popsat, jací jsou studenti? Někdo by mohl říci, že hrají hlavně fotbal, ale sledujete jejich školní prospěch?
Určitě, i toto sleduji. To byla další věc, která vlastně souvisela s výběrem členů akademie. Znali jsme studijní výsledky uchazečů na předcházejících školách, u některých jsme byli plni očekávání, u některých jsme asi překvapeni moc nebyli… Takže já si myslím, že se kvalita jednotlivých žákovských kolektivů posílila, myslím v tom dobrém slova smyslu. To znamená, že pokud sem přicházeli žáci, kteří měli jedničky či dvojky a měli vyznamenání, tady to jen potvrzovali. Samozřejmě náročnost je logicky znát. Dávali jsme najevo, že pokud chceš dělat něco pořádně, jak po stránce sportovní, tak po stránce školy, musíš jednoznačně přidat. A tam, kde jsme očekávali problémy, se problémy dostavily. Ale to už je naše práce.
A byly to velké problémy?
Když to posoudím a porovnám pohledem zpět do minulosti - směrem ke sportovním třídám, tak určitě ne takové, jaké jsme měli v minulosti.
V současné době akademie běží, ale jeden ročník bude dobíhat a od září nastoupí další, mladší ročník. Vy samozřejmě jako ředitel komunikujete s rodiči žáků. Myslíte si, že o to bude zájem i v příštím roce?
Pro mne je důležitá odezva ze strany rodičovské veřejnosti, za tohle pololetí jsem byl kontaktován ze strany tří rodičů, kteří se na akademii dotazovali. Byli to rodiče žáků mimopardubických, kteří o akademii slyšeli a chtějí, aby se jejich dítě tímto způsobem rozvíjelo. Můj názor je, že zájem bude. Myslím, že jsme si našli právoplatné místo v rámci pardubického základního školství.
ZŠ Ohrazenice, to samozřejmě není jen, spolupráce jenom s regionální akademií, ale i běží „široká“ spolupráce s FK Pardubice. Když jsme spolu hovořili naposledy, probíhali jsme rekonstrukci tělocvičny, ale od té doby jste opět pokročili, před začátkem školního roku se tady rekonstruovala škola. Jaké máte další plány, protože zázemí se už zdá být perfektní…
Ona je vždy možnost se někam posouvat. Protože pokud si člověk žádné cíle neklade pak se může stát, že po pěti letech ustrneme a dál už se nebudeme rozvíjet.
Prozradíte nám tedy, co ještě chystáte?
Samozřejmě, nechci použít oblíbenou repliku "slibem nezarmoutíš" (s úsměvem), ale tentokrát už to nejsou sliby. Teď už můžu říci se 100% jistotou, viz. tisková zpráva vedení města z tohoto týdne, že naše škola je zařazena v šestici škol, které podstoupí ještě velkou modernizaci z hlediska vybavenosti odborných učeben. To znamená, že se posouváme dál, před námi jsou rekonstrukce tří nových odborných učeben - fyziky, chemie a přírodopisu a soustředili jsme se na rozšíření a modernizaci počítačové učebny a interaktivity jako takové.
Ohrazenická škola tradičně sbírá řadu sportovních úspěchů, co čekáte od nového roku po této stránce?
Pro nás je nejdůležitější to, že v rámci Okresní olympiády žáků a mládeže Pardubic a okolí chceme obsazovat přední příčky. Jsme v trojici nejlepších škol s velkou konkurencí v ZŠ Benešova jako školou, která se zaměřuje na atletiku a ZŠ Polabiny 3, která patří ke školám s největším počtem žáků v našem okolí. Chceme uspět i na Krajské olympiádě žáků a mládeže, kde se naše děti poměří s těmi nejlepšími v rámci Pardubického kraje. To jsou naše aktuální cíle.
Jak jsem říkal, začíná rok 2017 a poslední otázka nemůže být jiná: Kde bere ředitel Základní školy Ohrazenice tolik energie a stále dobrou náladu?
V první řadě vás práce, kterou děláte, musí nějakým způsobem naplňovat. V tenhle moment bych si asi neměl na nic stěžovat. Jak jste správně řekl, škola je po modernizaci, rekonstrukci, všechno funguje, máme to dobře nastartované. A za dobrou pohodu vděčím pochopitelně rodině a svým koníčkům, které musí přijít úplně z jiné strany, aby člověk se mohl přepnout úplně do jiné oblasti.
(Autor: Radek Klier | Datum: 13.02.2017 | Zdroj fotky: Radek Klier )
