U-11 (2012) | 13.06.2016

Šesté místo na Ondrášovka cupu

Polepšili jsme si. Po loňském osmém místě jsme letos stanuli na šestém. A jako vždy… chyběl kousíček.

Vstup do turnaje byl poněkud rozpačitý. Soupeř byl aktivní a my trochu zabrzdění. Tempo využilo naši počáteční stagnaci a náš následný sedmiminutový nápor ke gólu nevedl, byť šancí bylo jako máku. Vyrovnanou hru jsme odehráli s Táborskem, gólově jsme ovšem byli potentnější. Zahozené šance nás poté stáli body v bezbrankové remíze s Púchovem. Pak nás čekal těžší soupeř – Sigma Olomouc. Hanácký sok se dostal do vedení po zaváhání hned pěti našich hráčů, přes které střelec Sigmy bez problémů přešel. Stav korigoval po chvíli Vondrouš. Šance jsme pak ještě měli, ale zůstaly nenaplněny. Remíza však spravedlivá, herně jsme se ovšem konečně zvedli.

Na zem nás však srazil duel s Bohemians. Pálení šancí a nedůraz v jedné skrumáži ve vápně nás stál jakýkoliv bodový zisk. Herní progres byl znát až v duelu s Hradcem Králové. Kde jsme tahali za trošinku delší konec, bohužel gól jsme nevstřelili, opět. Brno zase bylo ve všem vyspělejší, důraz, kombinace a naše labilita během zápasu zapříčinilo naši nejvyšší prohru na turnaji. Herně jsme se stále hledali, a byť duel s Opavou herně povedený nebyl, tak nás do budoucích bitev posílila výhra. O branku se zasloužil Pavel Reinberg, který šel trochu provětrat soupeřovu obranu a po zisku míče servíroval Flaškovi míč na stříbrném podnosu. Gól v poslední vteřině byl důležitý životabudič k napravení renomé. Dobrý výkon proti Boleslavi znamenal výhru a dalších deset zahozených gólových příležitostí.

Skvělý výkon s Jihlavou nám přisoudil další tři body. Důležitou bitvu se Slováckem jsme po minutě museli dohánět gólově. Agresivita a důraz nám dávaly naděje na výhru, to se ovšem nepodařilo. O remíze rozhodl Korunka, který vyměnil bránu za útok, aby trochu provětral soupeřovu obranu. Svěží vítr v útoku pomohl. Postup do zlaté skupiny jsme si tímto bodem zajistili, možná i proto nezajímavý duel s Xaverovem dopadl remízou. Herní výkony byly jako na houpačce a do dalšího dne zbývala spousta otazníků. Protože, pokud bychom chtěli výrazně promluvit do pořadí turnaje, tak bychom museli v neděli předvést velký koncert.

Loni v Benešově nám vyšel první den, v druhém jsme propadli. V Plzni se konal opak a onen potřebný koncert jsme předvedli. Se Slavií a Spartou jsme odehráli asi nejlepší utkání na turnaji. Herně jsme soupeře, o malinko, převyšovali, ale gólově se neprosadili. Hlavně se Spartou jsme zklamali ve dvou zcela vyložených gólových příležitostech. Kluci se však výsledky nenechali zahořknout a pěkný fotbal jsme hráli i v dalších kláních. Porazili jsme Baník Ostrava, když skóre otevřel Korunka hlavou a po kombinační spolupráci Flaška-Halda-Flaška, poslední jmenovaný pečetil výsledek.

Zápas s Budějovicemi se odehrával hlavně ve středu hřiště a zápas snad neměl jedinou vyloženou šanci. Na zápas s Žilinou dorazil celkem slušný liják a posílil nás. Technicky vyspělý soupeř měl na mokrém pažitu problémy a my toho využili. Halda poslal přihrávku osamocenému Kvapilovi a vedli jsme o gól. Flaška poté z rohu zatloukl hlavou do branky konečný stav utkání. Dukla je kombinačně velmi silná. Z toho pramenilo velmi atraktivní utkání. Neustálé přečíslování otevřel dorážkou po závaru Procházka. Poté se blýskl nádherně zahraným přímým kopem Divišek, který vymetl šibenici soupeřovy brány.

V posledním duelu jsme hráli o možné šesté místo na turnaji. Utkání nezvládl rozhodčí. Nejprve neodpískal jasný faul brankáře na unikajícího Brože, když ho na půlce zastavil skoro kriminálním zákrokem. Na druhou stranu rozhodčí neodpískal jasný Vondroušův faul, u našeho vápna, který skončil individuální akcí Flašky s gólovou pečetí. Jan Flaška v tu chvíli vstřelil pětistý gól za FK Pardubice. Velká gratulace. Nicméně duel s Ústím byl vyrovnaný a podepsal se na něm hlavně chybující rozhodčí.

Za nedělní výkony patří pochvala opravdu všem, s republikovou úrovní jsme se rozloučili ve velkém stylu. Kdybychom tuto vlnu měli i v sobotu, mohli jsme vystoupat výše. Ano, opět ten kousíček. Chtělo by to podobné výkony předvést i na finále KM, ať ten rok zakončíme co nejlépe.

FK Pardubice: Korunka František, Divišek Vojtěch – Čejka Radek, Reinberg Pavel, Machatý Ondřej, Metelka Ondřej, Vondrouš Jan, Čebiš Hynek – Halda Marek, Kožený Filip, Procházka Bořek, Macák Jakub – Flaška Jan, Kvapil Jakub, Morávek Vojtěch, Brož Artur

Základní skupina

FK Pardubice – FC Tempo Praha 0:1

FK Pardubice – FC MAS Táborsko 3:1

(2x Vondrouš, Čebiš)

FK Pardubice – MŠK Púchov 0:0

FK Pardubice – SK Sigma Olomouc 1:1

(Vondrouš)

FK Pardubice – Bohemians Praha 1905 0:1

FK Pardubice – FC Hradec Králové 0:0

FK Pardubice – FC Zbrojovka Brno 0:2

FK Pardubice – Slezský FC Opava 1:0

(Flaška)