F:L | 13.04.2016

Jeřábek: "Práce. Jiná cesta ven asi nevede"

Pardubice prožívají hodně rozpačitý vstup do jarní části Fotbalové národní ligy. Ve 4 zápasech daly jenom jeden gól, ani jednou nevyhrály, jen si připsaly tři remízy. „Musíme všechno zlomit extrémní pracovitostí. Jiná cesta ven asi nevede," tvrdí kapitán Jan Jeřábek.

Sám pamatuje mizernou šňůru, která Pardubice mučila před dvěma roky. Tenkrát tým prohrál šest duelů v řadě. Zahučely do krize.
Takhle zle není. Zatím.

Tým se potřebuje urychleně zvednout, ale bude to mít těžké, protože v neděli dostal další facku. Prohrál ve Varnsdorfu gólem z 89. minuty a v pátek a v úterý ho čekají zápasy s nejlepšími celky soutěže. Nejdřív jedou do Znojma, pak hostí Hradec Králové. Žádná ořezávátka…

Už jste se s nedělní porážkou vypořádal?
Vůbec ne. Přemýšlím o tom pořád, vím že je potřeba to z hlavy asi co nejrychleji dostat, ale teď to ještě tak úplně nejde.

Vřelo to bezprostředně po zápase ve vás tak, že jste v kabině rozpoutali nějakou promluvu?
Nedá se říct, že by zápas někdo vypustil, takže je těžké v takovou chvíli něco říkat, nebo nadávat. Spíš to tam byl boj než nějaký fotbal a pak nám tam spadl smolný gól. V kabině jsme po sobě neřvali, spíš byl každý naštvaný sám na sebe.

Nějaký impuls ale tým potřebuje. Mít po čtyřech zápasech jen tři body je pro Pardubice málo. Souhlasíte?
Určitě jsme těch bodů měli mít víc, to je jasné. Snažíme se pozitivně hecovat, abychom začali nějakou šňůru výher. Musíme ji nastartovat už teď v pátek ve Znojmě, bude záležet na bojovnosti a vůli. Momentálně nám to fotbalově moc nejde, takže půjde o to, abychom zápas konečně urvali.

Najednou nejste schopni si vytvořit svých šest, sedm šancí, které Pardubice v zápasech většinou měly. Nepřijde vám, že tým najednou přestal být nebezpečný?
O tom se bavíme pořád. My, trenéři… Nějak nám to v předfinální fázi vázne a nemůžeme se do šancí dostat. Řešíme to prakticky neustále, ale zatím se nám nedaří žádný recept při zápasech najít. Téma to je. A velké.

Může to být i o tom, že soupeři už přečetli pardubickou zbraň s jedním klasickým útočníkem a vámi, volným hráčem, pod ním?
Možné to je. Ale spíš je to o tom, že někteří z nás nemají takovou formu, která byla na konci podzimu a individuálně se nám tolik nedaří. Tady je větší potíž, úplně to není ono.

Chybí kromě formy i Adam Fousek na levé křídle?
Chybí, my nemáme tak široký kádr, abychom mohli každého hráče nahradit. Áda nám schází. A když se do toho zase tolik nedaří mně nebo Kimovi, je to pak problém.

Všichni Pardubice chválili, média, trenéři soupeře… Dostavilo se třeba i nějaké uspokojení?
Tohle se právě snažíme eliminovat, abychom se nikde nevznášeli. Neřekl bych, že jsme nějak uspokojení. Před začátkem jara jsme si sami dávali vyšší cíle, abychom se v tabulce posunuli nahoru, vyvíjeli jsme na sebe tlak, v žádném případě nám nestačilo šesté místo. Bohužel to zatím není tak, jak jsme si přáli. Musíme všechno zlomit extrémní pracovitostí. Jiná cesta ven asi nevede.

Od pracovitosti se chcete odpíchnout pro následující zápasy, kdy vás čekají dva nejlepší týmy soutěže Znojmo a Hradec?
Přesně tak, oni budou hrát víc dopředu, my toho musíme využít, kousnout se… A kdybychom naši bilanci zlomili proti takovým mančaftům, bylo by to ještě sladší.

Může pomoci třeba i hlava, že se najednou teď uvolní blok? Už nebudete favoritem, úspěch s lídry soutěže je spíš něco, co se nebude čekat…
To by byly jen spekulace. Třeba nám to může pomoci, třeba ne. Musíme do toho dát v první řadě maximum, jenom tak se můžeme zvednout.Každý z nás tady doufá, že odrazový zápas přijde co nejdříve.

Před dvěma roky měly Pardubice na jaře ještě mnohem hlubší krizi, prohrály šestkrát v řadě. Dá se z téhle zkušenosti něco vzít, aby se už podobný malér neopakoval?
Na tréninku jsme se o tom bavili, nejsme na tom dobře, nejde to. Ale i přes tuhle nepohodu jsme pořád někde uprostřed tabulky, takže nikdo nemusí vyloženě panikařit, že se hraje o záchranu. To by bylo o něčem úplně jiném. Teď je hlavní, že musíme pořád věřit naší cestě, našim schopnostem, makat a tuhle situaci překonat.

Je třeba na tréninku znát, že přituhuje a ubývá vtípků?
Sem tam se něco objeví, zvýší se hlas, ale to je o tom, že chcete někoho nabudit, aby se zdravě naštval. Spíš se chceme povzbudit a vyhecovat.