A-tým | 22.04.2019

Martin Toml: Jsem trpělivý, musím čekat na šanci

Jednou ze zimních posil pardubického klubu je Martin Toml, odchovanec pražské Sparty, který již prošel řadou klubů a Vinice pro něj není neznámým místem. Přečtěte si obsáhlý rozhovor s naším hráčem, který vyšel v sobotním zápasovém bulletinu.

Martine, i když je ti teprve 23 let, tvůj fotbalový životopis je poměrně bohatý. Kdo tě k fotbalu přivedl a byl pro tebe fotbal jasná volba?

K fotbalu mě přivedli táta s dědou a díky tomu, že jsem z fotbalové rodiny, byl výběr jasný. Žádný jiný sport jsem nikdy na vyšší úrovni nezkoušel.

 

Mládežnické roky jsi strávil ve Spartě, na co z tohoto dlouhého období nejraději vzpomínáš?

Ano, mám na to hezké vzpomínky. Působili jsme v kvalitním tréninkovém centru, bylo tam super vybavení, rehabilitace, regenerace, všechno na nejvyšší úrovni. Největší škola byla pro mě asi v juniorce, kde jsem se potkával s hráči i trenéry A-týmu Sparty a to byla pro mě i spoluhráče velká škola.

 

Tušil jsi už v mládežnických kategoriích, že odchovanci to ve velkých klubech nemají lehké s prosazením se do "vlastního" A-týmu?

Tušil jsem, že bude těžké se prosadit do áčka, takže hned jak jsem mohl jít sbírat zkušenosti do druhé ligy, neváhal jsem a nabídku na hostování ve Vlašimi přijal. O své fotbalové budoucnosti jsem vždycky přemýšlel a budu vždy přemýšlet tak, abych dosáhl co nejlepších výsledků.

 

Když jsem spočítal tvé starty za národní týmy, došel jsem k úctyhodnému číslu 68 zápasů. Co považuješ za nejzajímavější zážitek v reprezentačních týmech?

Nejvýš řadím kvalifikační cykly v kategoriích U17 a U19. Jen škoda že se nám ani v jedné z těchto kategorií nepovedlo postoupit na Euro. Taky samozřejmě vzpomínám na setkání z bývalými reprezentanty, kteří působili v realizačních týmech. Jejich zkušenosti a rady byly nejen pro mě, ale i pro kluky v týmu, velkou fotbalovou školou.

 

Přechod do seniorských kategorií není pro nikoho lehký, dostal jsi šanci ukázat své kvality v A-týmu Sparty?

Ve sparťanském áčku jsem moc šancí nedostal. Byl jsem jen na pár trénincích a nastoupil jsem do dvou přípravných utkání. A jednou jsem byl na lavičce při poháru.

 

Po hostování ve Vlašimi jsi ze Sparty přestoupil do Mladé Boleslavi, ale dostal jsi šanci jen v jednom ligovém utkání. Proč jsi nenastřádal startů víc?

K tomu jednomu ligovému utkání jsem si připsal ještě dva zápasy v českém poháru, ale pak už jsem si nezahrál ani minutu. Mrzelo mě to, protože i trenér Jarolím mě tehdy pochválil a říkal, že jsem to zvládnul dobře. Ale zase na druhou stranu Boleslav hrála v lize o poháry, přitahovala se o ně s Libercem, tak trenér sázel na zkušenější hráče. Já měl jen jeden start, je to pochopitelné.

 

Pak přišlo stěhování na hostování do Karviné, poté do Táborska a na Žižkov. Neříkal sis v té době, že toho stěhování je nějak moc, že by ses rád usadil někde na delší dobu?

Je pravdou, že toho stěhování bylo opravdu hodně. Každý půlrok nový tým, nová kabina. Ale vždy jsem se s kabinou i regionem pro dobu, kdy jsem tam působil, snažil sžít. To bylo pro moje působení vždy hodně důležité. Ano, chtěl jsem být v každém klubu delší dobu, ale nikdy nevíte, co vám fotbal v přestupovém období přinese a kam vás zavane.

 

Aktuální sezónu jsi začal v "Bolce", hrál Juniorskou ligu, ale v zimě jsi přišel do Pardubic - a to dokonce formou přestupu. Můžeme to vnímat tak, že by ses na východě Čech rád usadil na delší dobu?

V juniorce Mladé Boleslavi jsem neviděl posun dopředu a hned jak byla možnost jít pryč, tak jsem šel. Forma přestupu je pro mě v danou chvíli nejlepším řešením. Že se tak stalo, za to musím poděkovat pánům Shejbalovi a Zavřelovi. Chtěl bych se v Pardubicích usadit na delší čas a strávit zde nějakou část fotbalové kariéry.

 

Ta otázka musí padnout, je úsměvná. Když v zimě došlo na kontakty s pardubickým klubem, pamatoval sis, že ve 2. lize jsi na Vinici nastoupil už 3x, postupně v dresech Vlašimi, Táborska a Žižkova?

Pamatoval jsem si to velmi dobře, protože jsem zde 3x nastoupil, pokaždé za jiný klub a nikdy jsem tu nevyhrál (se smíchem). Takže prostředí v Pardubicích znám velmi dobře.

 

Zatím jsi u nás odehrál za áčko jen duel s Vlašimí, jsi trpělivý v čekání na svou šanci?

Ano. Trpělivý jsem a musím čekat na šanci. A když přijde, musím ukázat trenérovi, že na to mám a že jsem připravený odehrát zápas dobře.

 

Přesídlil jsi do Pardubic, nebo pendluješ mezi hlavním městem a východem Čech?

Úplně jsem do Pardubic nepřesídlil, ale trávím tady většinu času. Domů jedu tak dvakrát do týdne.

 

V našich "větších" rozhovorech se ptáme i na mimosportovní zájmy hráčů, prozradíš nám ty svoje?

Rád trávím volný čas v rodinném kruhu, občas si s přítelkyní zajdeme na sushi a často na procházku do parku nebo do centra města.

 

Ve 23 letech patříš stále k mladým hráčům, prozradíš nám své fotbalové ambice do dalších let své kariéry?

Momentálně se chci prosadit tady, v Pardubicích. Postupem času, kdyby se mi to povedlo, tak bych se samozřejmě rád prosadil do prvoligového týmu. 

 

 

 

(Autor: Radek Klier | Datum: 22.04.2019 | Zdroj fotky: Radek Klier )