A-tým | 03.06.2018

Krejčí: Hráči vyzrávali, k nim se přidávali další

V květnu 2013 se posunul od dorostenců k prvnímu týmu, aby nahradil odcházejícího Martina Svědíka. Od té doby je trenérem druholigového týmu Pardubic, jen na půl roku se přesunul do role asistenta při působení kouče Martina Haška na východě Čech.

Stačil jste si v hektickém závěru sezony uvědomit, že v květnu završíte pátý rok na lavičce A-týmu?
Samozřejmě, už jsem říkal i během jara klukům v kabině, že tady kroutím pátý rok. V hlavě jsem to měl.

Předtím jste řadu let působil u pardubické mládeže. Máte přesně spočítáno, jak dlouho zde trénujete?
Je to nějakých osmnáct let. Myslím, že mi bylo pětatřicet, když jsem začínal jako asistent v mladším dorostu. Postupně jsem se dostal ke staršímu dorostu, nakonec se nám podařil postup do ligy. Ale zažil jsem i dorosteneckou baráž. Prožil jsem si nervy, vím, co je to hrát o sestup. Byl jsem připravený, ale u áčka je to zase něco jiného.

Za těch pět let se tým ve druhé lize vyvíjel a dostával se na vyšší příčky v tabulce. Jak vnímáte tento posun?
Já jsem přišel po Martinovi Svědíkovi, který vyznával určitý styl fotbalu, s nímž sklízel úspěch. Bylo by hloupé do toho hned zásadním způsobem sahat, to může být i kontraproduktivní. Ale čas jde dopředu. Když se podíváte na kádr před pěti lety a nyní, tak tady zůstal prakticky jen Jeřábek. To je obrovská obměna hráčů, potom jsme mohli zkoušet i trochu jiný styl. Postupně se to vyvíjelo. A druhá věc je ta, že hráči, s kterými jsme začínali, tak vyzrávali. To je třeba příklad Řezníčka. Proto to mělo stoupající tendenci.

Vytvořila se osa týmu, tedy ti klíčoví hráči jako Jeřábek, Šejvl, Řezníček a další…
Jasně, zpátky se potom vrátil Petráň, před pěti lety prakticky začínal i Fousek. Tito hráči byli dlouho pohromadě a fotbalově vyzrávali. Okolo nich se pak nabalovali další fotbalisté. To se povedlo hlavně před rokem a půl, kdy jsme po podzimu byli ve hře o záchranu. Ti samí pak přišli před tímto ročníkem, to bylo taky klíčové.

Jaké další faktory vás letos dovedly až na třetí místo?
Kdyby se počítalo v loňské sezoně jen jaro, tak již tam jsme skončili téměř třetí. Podařilo se nám zde udržet právě ty hráče z minulé sezony, k nim jsme přivedli ještě Surzyna. Věděli jsme, že to funguje. To byl základní kámen. Nastartovali jsme podzim s fotbalisty, kteří zde úspěšně hráli již na jaře.

Jenže v zimní přestávce řada z nich ukončila hostování a zamířila do prvoligových klubů…
Letos už tu sice nebyli Křapka, Surzyn, Ladra, Piroch, s nimi ten tým byl konkurenceschopnější. Měli jsme více možností. Na jaře už jsme museli hodně improvizovat – Prosek na stoperu, Látal jako bek, Jeřábek jako stoper. Přitom jsem s tím z dřívější doby neměl dobré zkušenosti. Je to celkem zázrak, protože jsme na jaře udělali ještě o bod více než na podzim.

Jaké momenty pro vás byly během toho pětiletého období nejkrizovější?
Jeden byl hned první rok, kdy jsem přišel. Mně se sem nejprve ani moc nechtělo, u dorostu se mi vedlo, ale dvě kola před koncem sezony řekl Martin Svědík vedení klubu, že jde do Baníku Ostrava. Klub chtěl, aby už někdo přišel k týmu v závěru sezony. Po domluvě jsem k áčku přišel. A dnes vidím, že jsem samozřejmě udělal dobře, nebyla to chyba. Splnili jsme v první sezoně cíl, protože jsme po třech jarních kolech byli zachránění. A další moment nastal na podzim 2016, kdy jsme měli jen čtrnáct bodů. To bylo zlomové v tom, že jsem tady nyní pět let. Ukázalo se, že spoléhat na doplnění kádru jen o dorostence je složité. Naopak jaro pak bylo excelentní.

Když tehdy končila půlroční epizoda s Martinem Haškem, tak bylo jasně dané, že zůstanete jako hlavní trenér, nebo jste dlouho přemýšlel?
Když tady byl, tak jsem si něco utvrdil. Přemýšlel jsem spíše o tom, kolik nám tady zůstane hráčů. Někteří skončili, další patřili Spartě. Měli jsme na začátku přípravy v lednu asi jedenáct hráčů. Naštěstí se povedlo někoho přivézt a jaro jsme měli celkem dobré.

Pojďme se vrátit k uplynulé sezoně. Často se mluvilo o improvizaci v obranné čtveřici. Kolik jste měli variant?
Měli jsme tam varianty, co se týče mladých hráčů, ale lepší v tuto chvíli bylo, aby nastoupili ti obouchanější. U Jeřábka jsme třeba věděli, že je schopný tam dva zápasy zvládnout, ale postupně se jeví tak, že už ho to tam nebaví. Proto jsme tam dali i Proska, který to zvládl výborně.

Jak s odstupem času hodnotíte zimní doplnění kádru?
Tomáš Čelůstka už měl něco za sebou, byl pro nás největší zimní posilou. Jinak se nám to moc nepovedlo, ale to je vždy risk. Dlouhodobě se totiž zranil Kühnel, Blažek měl zase prasklý obratel, což si bohužel přinesl již z Liberce. Vzali za to hráči, kteří na příležitost čekali, ať to byl Prosek, pak naskakoval Sokol, ke konci Látal a Kašiar.

Máte za sebou první sezonu s pozměněným realizačním týmem. Jaká byla z tohoto pohledu?
Navíc skončila duše kabiny Petr Kudrna, který už hraje jen za béčko. Musím říct, že se to povedlo. Neskutečně nám to sedlo s panem Novotným i dalšími členy realizačního týmu. Chtěli bychom poděkovat vedení za podporu, stejně tak všem, co nám fandili. Pro hráče bylo zase plus, že jsme mohli již trénovat v jednotný čas, i dopoledne.

Jak to vypadá s proměnou hráčského kádru pro příští sezonu?
Řekli jsme hráčům, kteří u nás hostovali, že bychom o ně měli zájem i do příští sezony. Bude záležet na jednání mezi kluby a na tom, jak se dál prosadí ve svých mužstvech. Byli bychom rádi, aby tady zůstali minimálně pro podzim.

Můžete přijít v případě lákavé nabídky o někoho z kmenových hráčů?
To už je otázka spíše na vedení klubu. Liga skončila, začne se to roztáčet. Máme signály, že o některé hráče zájem je. My jako trenéři bychom byli rádi, kdyby nám tým zůstal pohromadě. Pokud by někdo z kmenových hráčů odešel, tak musíme přivézt někoho na přestup.

(Autor: Tomáš Rais, Pardubický deník | Datum: 03.06.2018 | Zdroj fotky: Radek Klier )